Mapa

Nádraží Nagoja v pět hodin odpoledne

Stanice Cukinomija

(příspěvek neznámého autora na fóru 2channel z roku 2008)

Stalo se to, když jsem jel nočním vlakem po lince Tókaidó. Zdříml jsem si, ale probudil jsem se, protože vlak zastavil na nějaké stanici.

Seděl jsem u okna. Bylo to tak kolem třetí hodiny ráno. Samotná stanice velmi připomínala nádraží Nagoja. Podíval jsem se na ceduli: místo názvu stanice tam bylo napsáno "Cukinomija" (月の宮 – Lunní palác).

Ale atmosféra tam byla nějaká zvláštní. Všechno kolem působilo nereálně, trochu zastřeně. Nebyl to nahrávající se děs, ale pocit byl podivný.

Pak jsem se zadíval pozorněji a všiml jsem si, že po nástupišti chodí několik velmi vysokých (snad dva metry?) hubených černých postav. Vypadaly, jako by někdo obyčejné stíny udělal trojrozměrnými.

Je těžké to popsat. Zatímco jsem ohromeně přemýšlel "co to má sakra znamenat?", dva úplně stejné stíny prošly přímo uličkou našeho vagónu mezi sedadly a vystoupily na stanici. Přitom chlapík, který spal na vedlejším sedadle a chrápal přes celý vagón, byl zcela obyčejný člověk, a i ostatní cestující kolem vypadali normálně.

Pak se vlak rozjel. Když jsme odjížděli, díval jsem se z okna na město: uprostřed naprosté tmy se tyčily kolosální budovy velikosti Tokijské televizní věže. Stály tam jako obrovské fantastické mrakodrapy. Vypadalo to neuvěřitelně krásně a iluzorně.

Na obyčejný sen bylo všechno příliš zřetelné. Dokonce si pamatuji, jak jsem si těsně předtím dal čaj. Dodnes přemýšlím, co to vlastně bylo.

Více o soukromí